|
|
Veřejnoprávní rozhlas v Česku, jeho současná a budoucí pozice ve společnosti
Hanáčková, Kamila ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou poslechu veřejnoprávního rozhlasu v Česku mezi mileniály. Chce zjistit jejich poslechové návyky a chování, motivaci poslechu a vnímání současné pozice a budoucí role veřejnoprávního rozhlasu ve společnosti. Teoretická část práce vysvětluje základní pojmy, které jsou pro práci zásadní, představuje metodologii a obsah celé práce, také uvádí teoretické přístupy kulturálních studií, o které se práce opírá. Ty vychází zejména z konceptu aktivního publika, teorie selektivity a poznatků tzv. birminghamské školy. Stručně popisuje historický vývoj a úlohu rozhlasu v Čechách a jeho současnou podobu. V praktické části práce interpretuje vlastní empirický výzkum, v čem spočívá, jak byl proveden a jaké jsou jeho závěry. Ten byl proveden kvalitativní metodou a formou hloubkových rozhovorů s dvanácti respondenty, přičemž se ptal na dvacet otevřených otázek, které zjišťovaly poslech, motivaci a vnímání českého veřejnoprávního rozhlasu účastníků. Pomocí metody tzv. zakotvené teorie se skrze otevřené, axiální a selektivní kódování vytvořily kategorie, pomocí nichž mohla být zpracována kategorie centrální, na jejímž základě se vystavila finální zakotvená teorie shrnující výsledky výzkumu. Na závěr dokument shrnuje klíčové poznatky teoretické i praktické části a kriticky hodnotí celou práci.
|
|
|
Kultura mluveného projevu hlasatelů a moderátorů Českého rozhlasu
HOUFOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá kulturou mluveného projevu hlasatelů a moderátorů v prostředí veřejnoprávní instituce Českého rozhlasu. Teoretická část práce je zaměřena na nejdůležitější nástroj rozhlasových mluvčích, tedy na jazyk v jeho mluvené podobě, a popisuje, jak se v dnešní společnosti proměňuje jeho role a v čem se odlišuje od jazyka psaného. Práce se také věnuje obecným principům fungování médií v ČR, bližší pozornost je věnována Českému rozhlasu. Závěr teoretické části práce se zabývá platnými ortoepickými, lexikálními, morfologickými a stylistickými zásadami. Praktická část práce se pomocí jazykové analýzy rozhlasových pořadů Českého rozhlasu snaží odpovědět na otázku, zda jsou projevy v nich se vyskytující v souladu s normami závaznými pro veřejnou komunikaci. Dotazníkové šetření přibližuje postoj společnosti k rozhlasovému vysílání.
|
|
|
Výchovná hodnota jazykových a literárních pořadů ve veřejnoprávních médiích
HOLUBOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá jazykovými a literárními pořady prezentovanými v českých veřejnoprávních médiích - České televizi a v Českém rozhlase. V teoretické části představuje vybrané pořady, popisuje, jakými tématy se zabývají, a pokouší se o jejich interpretaci. Na základě dotazníkového šetření u žáků základních škol a dalších okruhů respondentů je sestavena praktická část, jež ukazuje, jak média veřejné služby těmito pořady naplňují svou vzdělávací a výchovnou funkci.
|
|
|
Činnost vybraných médií veřejné služby v oblasti zvyšování digitální gramotnosti ve společnosti
Hána, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem digitální gramotnosti ve vztahu k médiím veřejné služby. Teoretická část nejprve ujasňuje pojmosloví digitální gramotností, následně analyzuje vývoj tohoto termínu od prvních výskytů až po jeho současné chápání. Dále se zabývá relevancí digitální gramotnosti v evropské legislativní rovině, hlavně v kontextu dlouhodobých strategií, analyzuje současnou situaci s digitálními dovednostmi v Evropě a popisuje edukační rolí médií veřejné služby. V metodologické částí definuje výzkumné metody, teoretická východiska i vysvětlení jejich aplikace v návazné výzkumné části, operacionalizuje pojem digitální gramotnosti a vymezuje zkoumaný vzorek. Ve výzkumné části je komparativně zkoumána činnost veřejnoprávních médií BBC a České televize, nejdříve v programové nabídce, následně ve webových vzdělávacích portálech. Výzkumnou část uzavírá analýza obsahu na webových vzdělávacích portálech zaměřeného na rozvoj digitálních kompetencí, při které je aplikován rámec DigComp.
|
|
|
Challenges for alternative journalism in Indonesia: A case study of Project Multatuli
Tivany, Arzia Halida ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
V letech 1967 až 1998 panoval v Indonésii represivní tzv. "nový řád", kdy byla média pod kontrolou státu. Po reformách tato kontrola skončila a nastala liberalizace, vedoucí ke koncentraci, konglomerizaci a komercionalizaci médií. V tomto prostředí začala vznikat alternativní média s cílem narušit dominantní diskurz mediálního mainstreamu. Project Multatuli vznikl v roce 2021 jako první médium zaměřené na členství s misí sociálního hnutí, kterou realizoval zavedením etického a udržitelného ekonomického modelu, což je na indonéském mediálním trhu novinka. Cílem této práce je prozkoumat výzvy a strategie Projektu Multatuli a také identifikovat hlavní rozdíly vůči mainstreamovým médiím. Na základě devítí kvalitativních rozhovorů a focus group se třemi participujícími dochází práce k závěru, že Project Multatuli nese znaky jak radikálně alternativního média, tak i média sloužícího veřejnosti. Výsledky ukazují, že výzvy, kterým projekt čelí, jsou především strukturálního charakteru, zejména jde o nerozvinutou mediální infrastrukturu v zemi a nepříznivou demografickou strukturu trhu. Od mainstreamových médií odlišují projekt Multatuli strategie, jak tyto výzvy překonat, a to sociální hnutí, kolektivní kolegialní leadership a kolektivní vlastnictví. Klíčová slova Alternativní média, Veřejnoprávní média,...
|
|
| |
|
|
Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání
Louda, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání" popisuje, mapuje a srovnává podmínky pro práci a život stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávních mediálních institucí ČR, kterými jsou Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Po teoretickém vymezení pojmů veřejnoprávní média, následuje ukotvení veřejnoprávních médií v českém právním řádu, stručná historie každého média v kontextu zahraničních zpravodajů a hospodaření - náklady na provoz zpravodajské sítě. Poté je definován zpravodaj a jsou zmíněny předpoklady, jež jsou pro výkon této profese důležité. Následuje rozdělení zahraničních zpravodajů do několika kategorií (stálý, ad hoc, externí, válečný). Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu mezi stálými zahraničními zpravodaji a ze dvou osobních rozhovorů s vedoucími zahraničních redakcí ČT a ČRo. Návratnost dotazníků činila přes 60 %. Otázky zjišťovaly, jaké mají současní zahraniční zpravodajové vzdělání, jazykové znalosti, žurnalistickou praxi, jakou techniku mají k dispozici a co musí ovládat, zda si hledají témata sami, nebo jim je zadává ústředí, zaměřují-li se na bohemika, jak probíhá jejich hodnocení, jestli jsou v kontaktu s dalšími novináři apod. Další otázky se vztahovaly k...
|
|
|
Eskalace krize v řecké veřejnoprávní televizi v letech 2013-2014
Srpová, Zuzana ; Köppl, Daniel (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou veřejnoprávní média, obzvláště veřejnoprávní televizní vysílatelé. Po všeobecném vymezení základních pojmů souvisejících s uvedenou tematikou a vytyčení rozdílů mezi médii v soukromém a veřejném sektoru jsem dále blíže charakterizovala veřejnoprávní média ve vybraných evropských zemích. Jako tyto země jsem zvolila Velkou Británii, Německo, Itálii a Českou republiku. Tyto státy jsem zvolila z důvodu, že se jedná o země vyznačující se různými systémy ať po už ekonomické, politické či mediální stránce. Důkladnému rozboru je v práci podrobena historie, vývoj a současná situace veřejnoprávních médií v Řecku. V souvislosti se zařazením do historického kontextu práce plynule přechází ke krizi, která nastala v zemi v červnu roku 2013 v důsledku rozporuplného vládního zásahu do médií, kdy došlo k přerušení vysílání řecké veřejnoprávní televize ERT. Praktická část práce je následně věnována analýze sledovanosti řecké televize na základě dostupných dat v období před, během a po této situaci z června 2013. Hlavním úkolem práce je ukázat, zda se vládní jednání projevilo na sledovanosti televize řeckou veřejností.
|
|
|
Budoucnost mediálních ombudsmanů v éře technologické konvergence
Vohlídal, Václav ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Budoucnost mediálních ombudsmanů v době technologické konvergence se věnuje fenoménu mediálních ombudsmanů jako součásti profesní samoregulace novinářů. Konkrétně podrobně zkoumá ombudsmany, které zavedla česká veřejnoprávní média mezi lety 2016 a 2018 a porovnává je s příklady zemí, kde se naopak tato funkce ruší. Práce nejdříve popíše teoretické základy etiky a morálky a zasadí do kontextu i vývoj aplikované etiky a profesní novinářské etiky. Práce také zmíní historický vývoj a současný stav ombudsmanů v Evropě, Severní Americe i dalších částech světa. Institut ombudsmana a jeho roli v redakcích pak práce vztahuje i k celospolečenským změnám, souvisejícím s pokračující technologickou konvergencí a nástupem sociálních sítí jako informační alternativy klasických médií. Právě technologická konvergence a její důsledky jsou pak předmětem výzkumné části práce. Její součástí jsou i rozhovory jak s oběma českými aktivními ombudsmany, tak s generálními řediteli obou veřejnoprávních institucí a mediálními teoretiky. Práce je doplněna i o zahraniční rozhovory jak s prezidentem asociace ombudsmanů, tak i s dvěma novinářkami ze Spojených států, které podobnou funkci vykonávaly v minulosti.
|
|
|
Český podcasting veřejnoprávních médií jako fenomén dnešní doby
Nováková, Klára ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Skalický, Matěj (oponent)
Podcasting - před pár lety byl tento fenomén známý jen v Americe, dnes už se dostal i do České republiky. Bakalářská práce se zaměřuje na fenomén podcastingu ve veřejnoprávní České televizi a Českém rozhlase. Je pojata v praktické i teoretické rovině. Teoretická část se věnuje uvedení tématu do kontextu, od definice základních pojmů až po proces tvorby praktické části bakalářské práce. Praktická část ve formě rozhlasového podcastu pak přibližuje podcastovou tvorbu zmiňovaných veřejnoprávních médií, její vývoj, současnou situaci a jak to s fenoménem vypadá do budoucna. Rozhlasový příspěvek je doplněn o části rozhovorů s respondenty i o krátké ukázky ze zmíněných podcastů. Scénář praktické bakalářské práce, stejně jako přepisy rozhovorů, jsou součástí přílohy.
|
host ::
RSS.